o knize

O čem že ta kniha vlastně je??

Když to úplně zjednoduším, je to kniha o KOUSÁNÍ! Ano...slyšíte dobře. O kousání. Zní to jednoduše, že? Přesto tomuto tématu věnuji 100 stran! Ono je totiž důležitější, než se zdá a má mnoho úhlů pohledu a souvislostí. Ve výsledku jde o to dopřát si prožitek z jídla, na chvíli zpomalit a při obřadu jezení zažít nepoznané. Přijít na podstatu obsahu svého talíře a naučit se vnímat každý jeho detail. Jídlo je podstatnou a neoddělitelnou součástí našich každodenních životů a tak bychom k němu měli i přistupovat. No a jakoby mimochodem k tomu dostaneme nášup v podobě zdravého těla, ve kterém se budeme cítit dobře! To už přece není málo, co říkáte!?

Jak toho všeho dosáhnout, nebo se tomu alespoň přiblížit?

K tomu samozřejmě vede více či méně dlouhá cesta. Pokud patříte mezi hledače zkratek, tak tu vám bohužel nenabízím. Ono byste totiž touto zkratkou nikam nedošli a pravděpodobně byste se pořád a pořád vraceli na začátek cesty. Tak, jak už to jistě znáte z mnoha pokusů žít věci nežitelné. Zkratky ve světě návyků prostě nefungují. Co vám ale můžu slíbit je, že to nebude nic nereálného a neuskutečnitelného a dokonce si troufnu tvrdit, že vás ta cesta začne i bavit.

Já sám jsem s tomuto tématu přišel na sérii seminářů, které jsem pomáhal organizovat mému tehdejšímu "šéfovi" Vaškovi Rathouskému a kde téma kousání bylo jeho zdánlivě nepatrnou součástí. Když ale po skončení každého z nich bylo právě toto ústředním tématem vzrušených debat i zpětných reakcí účastníků, pochopil jsem jeho sílu a pocítil silnou touho se o něj podělit s co největším množstvím lidí. Prostě jsem se rozhodl, že naučím lidi jíst! :) 

Princip

ukazka_z_knihy

Najděte si doma klasický rohlík z bílé mouky. Pohodlně si sedněte…přičichněte si…krásně voní, že? Oni to s námi pekaři opravdu umí. Málokteré vůně jsou tak přitažlivé a neodolatelné jako vůně čerstvého pečiva linoucí se po ránu z pekařství. Ale znáte opravdovou podstatu rohlíku? Zkusili jste někdy přijít na to, z čeho opravdu je? Tak ho teď vezměte do ruky, ukousněte sousto a zkuste ho rovnou minutu kousat. Zároveň při tom žádnou jeho pevnou část nepolykejte…sliny můžete, nechci, abyste se utopili. Po této relativně krátké minutě budete mít v puse pravděpodobně lepivou a už rozhodně ne tak chutnou hmotu, která je pravou podstatou většiny pečiva. Líbivá vůně i podoba jsou už dávno pryč. Máte ještě chuť „to“ spolknout. Pokud ano, i to je v pořádku. Není mým cílem vám cokoliv znechutit. Cílem je vám dovolit přijít zmíněnou podstatu a pak se vědomě rozhodnout. Jestli je dál jíst, nebo ne.

Tělo je dost chytré na to, aby rychle poznalo, co ano a co ne. Jen se ho naučit vnímat a poslouchat.

Potraviny jako rohlík nás nutí často dělat něco, co nám pomůže je lépe a rychleji dostat z úst do žaludku. A tak na ně mažeme máslo, sýry a marmelády a taky to všechno pořádně zapíjíme, aby sousto hezky sklouzlo dál. Schválně…zkuste bez zapíjení sníst co nejrychleji jeden rohlík. Pokud se vám to podaří do minuty, napište mi. Budu vás evidovat v databázi rekordů.